Nová nebezpečná nákaza skotu, ovcí a koz v Evropě-Schmallenberg virus
V Holandsku a Německu byly v poslední době hlášeny případy nové virové nákazy, která byla popsána u skotu, ovcí a koz. Virus vyvolává vysokou horečku, průjem, ztrátu kondice, výrazné snížení užitkovosti až úhyny. U novorozených mláďat byly popsány vrozené vady a deformity. Virus je přenášen především vektory a transplacentárně. Riziko přenosu na člověka je velice nízké a nebylo zatím potvrzeno.
Etiologie
V listopadu 2011 pracovníci z Friedrich-Loeffler Institutu v Německu identifikovali v séru skotu trpícího specifickým febrilním syndromem přítomnost virových sekvencí, které poukazovaly na výskyt virů z čeledi Bunyaviridae, rodu Orthobunyavirus. Virus byl izolován na buněčných kulturách. Na základě předběžných informací je tento virus blízce příbuzný s Shamonda-, Aino- a Akabane viry patřícími do séroskupiny Simbu známých jako viry způsobující onemocnění přežvýkavců. Virus byl pojmenován Schmallenberg virus, jelikož infikovaný skot pocházel z hospodářství ve Schmallenberg v okrese Hochsauerlandkreis. Podobné nálezy byly hlášeny z Nizozemí i u ovcí a koz, kde byly u novorozených mláďat infikovaných během intrauterinního vývoje popsány vrozené deformace a vývojové vady.
Přenos a vektoři
Shamonda-, Aino a Akabane- viry blízce příbuzné se Schmallenberg virem jsou přenášeny především zástupci z čeledi Culicoides /tiplíci/, zástupci z čeledi Culicidae /komárovití/ se mohou uplatnit v přenosu také, ale jejich role je považována za minoritní. Jejich přirozený životní cyklus zahrnuje teplokrevné obratlovce, kteří mohou působit i jako hostitelé a šíří dál virus při migraci a přesunech. Infekce u těchto hostitelů probíhá obvykle inaparentně, ačkoliv se u zvířat vyvíjí virémie jako následek pokousání členovci. Lidé jsou považováni za koncového hostitele a v šíření viru nehrají žádnou roli.
Rezervoár
Jako rezervoár pro Ortobunyaviry, séroskupinu Simbu může sloužit široká skupina volně žijících zvířat (lenochodi, kosmani) a hospodářských zvířat (skot, prasata, kozy). Akabane virus byl zjištěn u skotu, bůvolů, ovcí, velbloudů, jelenů, kozy, koní a psů.
Klinické příznaky
U postižených dojnic v Německu došlo v létě 2011 k vysoké míře výskytu těchto symptomů: horečka (> 40 °C), zhoršení celkového zdravotního stavu, nechutenství a snížená produkce mléka (až o 50 %). Symptomy vymizely po několika dnech. V Nizozemí byla u skotu v srpnu a září pozorována horečka, průjem a snížená produkce mléka. Na začátku prosince došlo k rození jehňat s kongenitálními malformacemi jako skolióza, hydroencephalus a arthtogryposis. Riziko přenosu na člověka Schmallenberg virus dosud nebyl popsán jako původce onemocnění u člověka. Shamonda-, Aino a Akabaneviry geneticky blízce příbuzné s Schmallenberg virem se nachází pouze u zvířat. Avšak zoonotický potenciál tohoto viru nemůže být vyloučen vzhledem k tomu, že některé viry z rodu Orthobunyavirus i séroskupiny Simbu mohou způsobit onemocnění u člověka: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)vypracovalo ve vztahu k Schmallenberg viru studii s analýzou rizika, která je dostupná na webové adrese: http://ecdc.europa.eu/en/publications/Publications/Forms/ECDC_DispForm.a...
Výskyt
Německo
Bylo vyšetřeno 14 hospodářství s chovem skotu v letních měsících a bylo odebráno více než sto vzorků. Celkově bylo zjištěno 9 pozitivních vzorků na 4 hospodářstvích. Nákaza se v současnosti vyskytuje především v severním Porýní - Westfálsku.
Nizozemí
Infikováno bylo 80 stád skotu. Z dvaceti infikovaných stád bylo odebráno 50 vzorků a 18 bylo ve výsledku pozitivních na přítomnost Schmallenberg viru. Nákaza je na území Nizozemí rozšířena celoplošně. V období od prosince do ledna hlásí Nizozemí výskyt u ovcí a koz. Dosud bylo nahlášeno 38 ohnisek u ovcí a 1 ohnisko u koz. Infikováno bylo 164 ovcí a 1 koza. Je hlášena 100 % mortalita u infikovaných zvířat.

Monitoring Schmallenberg viru ovcí a koz v České republice
Schmallenberg virus je nová virová nákaza skotu, a proto v tomto okamžiku nelze přesně vymezit rizika spojená s výskytem této nákazy. V současné době je ale zřejmé, že případný výskyt této nákazy v ČR by znamenal ekonomické ztráty. V populaci ovcí a koz jsou ztráty popisovány především v oblasti reprodukce, kdy byl popsán výskyt vrozených vad až u 50 % novorozených jehňat. Další ztráty by mohly být způsobeny omezením obchodu se živými zvířaty, zárodečnými buňkami apod. do třetích zemí. Ve vztahu k možnosti přenosu tohoto onemocnění na člověka, bylo toto riziko Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) stanoveno jako minimální, zanedbatelné a v tuto chvíli se nepředpokládá, že by toto onemocnění ohrožovalo zdraví lidí. Zdá se, že virus je přenášen bodavým hmyzem i když jsou i důkazy o přímém přenosu. Podobné nákazy vyvolané tzv. Akabana virem se vyskytují např. na Novém Zélandu, Japonsku. Tato nákaza není zařazena na seznam nákaz, jejichž výskyt musí být hlášen Světové organizaci pro zdraví zvířat (OIE), ani není hlášena EK a podle posledních informací EK zatím neuvažuje o zařazení této nákazy mezi nákazy povinné hlášením.
Ve spolupráci s německým Löflerovým institutem jsme zajistili v současnosti jedinou diagnostickou metodu pro průkaz viru metodou RT PCR a Státní veterinární ústav v Praze (dále jen „SVÚ“) je schopen provádět diagnostiku této nákazy. Bohužel v současnosti není k dispozici sérologický test na průkaz protilátek, který by umožnil plošné sledování. Virologický průkaz prostřednictvím RT PCR zachytí původce pouze v období klinických příznaků po dobu 3 – 5 dní. V okamžiku kdy bude dostupný sérologický test, bude neprodleně zaveden do diagnostiky na SVÚ. Celkový postup je v současnosti koordinován prostřednictvím Evropské komise. Diskutuje se především systém sledování nákazy, možná rizika šíření, způsoby přenosu a preventivní opatření.
Monitoring Schmallenberg viru u ovcí a koz
Monitoring je zaměřen především na blížící se období bahnění. Příznakem výskytu Schmallenberg viru v populaci ovcí je rození malformovaných jehňat a kůzlat, tedy mláďat s vývojovými vadami. V případě, že při rození jehňat a kůzlat bude zaznamenán vyšší výskyt vývojových vad u novorozených jehňat, tak chovatelé nebo soukromí veterinární lékaři neprodleně informují příslušnou KVS SVS, která zajistí fotodokumentaci malformovaného plodu, který pak zašle na vyšetření do SVÚ Praha. KVS veškeré informace (fotodokumentaci, zápis protokolu o kontrolním zjištění a laboratorní protokol) vloží do Modulu evidence nákaz v IS SVS. Kód pro nahlášení výsledku laboratorního vyšetření do Modulu kontroly zdraví IS SVS je EpC001 pro ovce a EpD001 pro kozy. V případě pozitivního výsledku vyšetření příslušná KVS SVS žádná mimořádná veterinární opatření ukládat nebude, jelikož se v této chvíli jedná pouze o monitoring, který má za cíl zjistit, zda se na území ČR uvedený virus vyskytuje.
Závěr
Klinicky demonstrovaný výskyt nákazy způsobené Schmallenberg virem vrcholí v období srpna až září. V současnosti vymizel výskyt viru u skotu, avšak došlo ke zvýšenému výskytu malformací u jehňat. Tato ituace souvisí pravděpodobně s intrauterinní expozicí v předchozích měsících. Výskyt u skotu v roce 2012 v Německu a Nizozemí je možný na základě zkušeností s dalšími sezónními nákazami (katarální horečka ovcí). V tomto případě je důležité sledovat ohniska a případně zavést program dozoru.

Poznámka redakce: Vzhledem k dosavadnímu výskytu a možnostem přenosu tohoto onemocnění se dá předpokládat podobná situace jako u onemocnění modrý jazyk, šíření infikovaných tiplíků v České republice je, doufejme, málo pravděpodobné.
Zdroj SVS ČR