Charakteristika vývoje v početních stavech ovcí a v úrovni podpory na bahnici v uplynulém období v EU.
Na počátku minulého desetiletí byl v rámci společenství zemí Evropské unie chov ovcí jedním z nejvíce dotovaných odvětví v rámci zemědělství vůbec.
Tato skutečnost však nezabránila postupnému poklesu početních stavů, když dle oficiálních statistik byl v intervalu let 1991 až 1999 zaregistrován v rámci celého společenství pokles o cca 3 222 000 bahnic (cca 5 %). V tomto období byl taktéž zaznamenán v podstatě kontinuální pokles producentských cen za jehněčí maso ve všech členských státech s výjimkou Španělska , když například v intervalu let 1999 a 1998 činil průměrný pokles této ceny za 1 kg jatečně opracovaného těla v případě Spojeného království 8% (2,79 vs 2,67 Euro ) a v případě SRN 12% (3,49 vs 3,12 Euro). V roce 2000 se v rámci celého EU podařilo na krátkou dobu pokles početních stavů ovcí zastavit, avšak následovně, z důvodu vypuknutí epidemie slintavky a kulhavky, byl opětovně zaregistrován poměrně razantní pokles početních stavů. Tato skutečnost se konkrétně projevila na dalším snížení se míry samozásobitelnosti komoditou skopové maso v rámci celého společenství EU.
Na druhou stranu však v uplynulých třech letech byl zaregistrován poměrně razantní nárůst producentských cen (o 20 - 30 %) a to především za jehněčí maso, který se v konečném důsledku projevil na výši tzv. variabilní platby na bahnici (viz tab.1).

Zavedení nových platebních nástrojů

V prosinci roku (2001) byla přijata v rámci EU významná změna týkající se způsobu placení podpory pro chovatele ovcí. Tato reforma, jenž vstoupila v platnost 1.1. roku 2002 přináší zásadní nový institut v rámci podpůrných plateb pro chovatele ovcí a to tzv. pevnou prémii na bahnici, na místo tzv. variabilní prémie, které byly vypláceny chovatelům ovcí v předchozím období, když před rokem 2002 byla tato tzv. variabilní prémie, respektive její výše ovlivněna průměrnou cenou skopového masa v zemích EU, přičemž hlavním smyslem této platby byla kompenzace ztrát chovatelům zaměřených na produkci skopového masa.

Vývoj úrovně přímých plateb na bahnici v období 1995 až 2001 - 100% financované z EU (dopočet na Kč - interval 1995 - 1998: odhad 1 Euro - 37 Kč, od roku 1999 respektován průměrný roční kurs ČNB, rok 1999 - 36,88 Kč, 2000 - 35,61 Kč, 2001 - 34 Kč)

Pramen : www.inst-elevage.asso.fr

Zavedení tzv. pevné prémie je odůvodněno tím, že by tato platba měla zastavit dřívější často. Poměrně vysokou variabilitu v podpoře na bahnici mezi jednotlivými roky, přičemž v konečném důsledku by tato pevná prémie měla zabezpečit chovateli větší jistotu a stabilitu v rámci plánovaných příjmů.

Konkrétně pro rok 2002 bude tato tzv. pevná prémie na bahnici produkující tzv. těžká jehnata (nad 13 kg ž.h.) činit 21 Euro (cca 650 Kč), což oproti tzv. variabilní platbě na bahnici za rok 2001 znamená zvýšení o cca 11,9 Euro (+ 370 Kč), respektive o 56 %. Mimochodem pro chovatele produkující tzv. lehká jehňata ( pro chovatele zaměřené na mléčnou produkci v rámci chovu ovcí ), dále pro chovatele koz bude výše této prémie na bahnici, na kozu nižší o 20%, konkrétně bude činit 16,8 Euro (cca 520 Kč).

Dále byl v rámci reformy přijaté v prosinci roku 2001 zaveden druhý, doposud neužívaný platební nástroj, který nese název tzv. „Dodatečná platba" (někdy se také používá název „Národní obálka").

„Dodatečná platba" představuje mimořádnou dotaci pro chovatele ovcí v jednotlivých členských zemí EU, přičemž tato forma podpory by v konečném důsledku měla poskytovat větší pružnost ve způsobech podpory sektoru chovu ovcí. V roce 2002 bude v rámci EU činit finanční příspěvek na jednu bahnici z tzv. „Národní obálky" v průměru 1,2 Euro (cca 37 Kč). Konkrétně pak například pro Spojené království bude celkově činit objem finančních prostředků v rámci „Národní obálky" (NO) pro rok 2002 cca 20,16 milionu Euro, přičemž toto celkové množství bude následně rozděleno do samostatných NO pro každou zemi v rámci Spojeného království. Využití finančních zdrojů z NO bude však v plné kompetenci konkrétního státu, přičemž formy využití těchto zdrojů mohou být následující:

• forma jednorázové doplňkové roční platby producentům skopového masa na bahnici v konkrétním státě
• forma platby na bahnici chovanou pouze v určité oblasti (LFA)
• formu časově omezeného příspěvku na kompenzaci zvýšených počátečních nákladů při rozjezdu farem s chovem ovcí
• formu podpory na nastartování tzv. průkopnických projektů
• formu podpory na provedení tzv. studie proveditelnosti

Existuje však i alternativa využití finančních zdrojů Z NO ve formě tzv. kombinace dvou nebo i více forem výše uvedených. Tato alternativa například znamená, že část prostředků z NO bude využita jako jednorázová roční platba na všechny bahnice v konkrétní zemi. Zbývající část finančních prostředků však bude využita například zčásti na nastartování tzv. průkopnických projektů, přičemž zbytek financí bude například využit na podporu pouze bahnic chovaných v LFA.

Na každý pád je však nutno dodat, že i využití zdrojů z „Dodatečné platby" bude předmětem kontrol, přičemž například při využívání této podpory pro pilotní projekty či pro podporu netradičního způsobu využití musí být respektována pravidla Komise pro potraviny a zemědělství.
Nedílnou součástí podpory sektoru chovu ovcí v zemích EU však stále zůstává tzv. platba na bahnici (Doplňková Prémie), jenž je chována v defavorizovaných oblastech (LFA). Mimochodem oblasti LFA nejsou jen podhorské, či horské oblasti, ale do kategorie LFA jsou zařazeny i oblasti se srážkovým deficitem. Pro rok 2002 bude činit výše „Doplňkové Prémie" na bahnici chovanou v LFA 7 Euro (cca 217 Kč), což ve srovnání s předchozími lety znamená mírné navýšení úrovně této podpory.

Způsob vyplacení podpůrných plateb producentům skopového masa.

Od roku 2002 bude zaveden nový režim vyplacení podpůrných plateb producentům skopového masa, který se taktéž zásadně liší od předchozího režimu vyplácení, který byl platný do roku 2001. Konkrétně pak v předchozím období byly aplikovány v případě variabilních prémií dvě zálohové platby (v měsících červenec - srpen a v říjnu, když třetí platba, tzv. „vyúčtování" bylo realizováno v dubnu následujícího roku. V případě doplňkové platby na bahnici chovanou v LFA byla vyplácena jedna záloha (červenec - srpen) a poté v následujícím roce v měsíci dubnu bylo vypláceno vyúčtování.
Od roku 2002 však bude aplikována pouze jedna platba v rámci jednoho kalendářního roku a to konkrétně v termínu od 16. října, přičemž v tomto termínu bude realizována jak tzv. pevná prémie, tak také platba na bahnici chovanou v LFA. Co se týká podmínek pro nárokování si těchto plateb, tyto zůstávají v podstatě stejné jako v předchozím období.

Závěr

Reforma v rámci nových podpůrných plateb na bahnici a to především zavedení tzv, pevné prémie na bahnici, na místo tzv. variabilní prémie, je objektivním důkazem, že v rámci zemědělství v zemích EU má chov ovcí, respektive chov koz své nezanedbatelné postavení, přičemž dodání většího pocitu jistoty chovatelům z pohledu plánovaných příjmů se může stát hybnou silou renesance tohoto odvětví.

PŘÍMÉ PLATBY V EU - SKOT, OVCE A KOZY

(základní informace)

Úvod

Úvodem je nutno zdůraznit, že z důvodu neustálé aktualizace a doplňování legislativy EU, dochází k průběžným změnám příslušných nařízení a jejich podmínek, takže tento výtah je relevantní k momentálně platné legislativě EU. Společná zemědělská politika EU se neustále vyvíjí a tak lze předpokládat, že v době skutečného vstupu ČR do EU mohou být některá pravidla a zásady pozměněny, či jinak EK upraveny. Předkládaná informace má za úkol seznámit zemědělskou veřejnost se strukturou a rozsahem podpor v EU, které po vstupu ČR do EU bude možno v sektoru skotu, ovcí a koz našimi chovateli využívat.

Tak jak to známe u stávajících podpor uplatňovaných v režimu „Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finančních podpor formou dotací na základě podpůrných programů stanovených podle § 2 odst.1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství nejsou podpory, resp. přímé platby chovatelům vypláceny automaticky, ale každý chovatel pokud splní dané podmínky pro přímou platbu si o ni bude muset vždy pravdivě a v termínu zažádat!

U všech přímých plateb pro skot a ovce obecně platí:
Zvíře může být předmětem přímé platby, pokud je řádně označeno a registrováno v souladu a způsobem stanoveným zákonem č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonu (plemenářský zákon ) v platném znění a jeho prováděcí vyhlášce č. 134/2001 Sb., o označování a evidenci skotu, ovcí a koz.
Uvedené předpisy jsou plně slučitelné s předpisem upravujícím označování a evidenci zvířat v EU, tj. Nařízením Rady č. 1760/2000 u skotu a Směrnicí Rady č. 102/1992 u ovcí a koz.

• Chovatel musí při výživě zvířat respektovat příslušnou krmivářskou legislativu tj. zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí předpisy a dále nesmí při výživě zvířat používat zakázané látky jak je uvedeno ve Směrnici Rady č. 22/1996 nebo je nesmí používat zakázaným způsobem - jde o používání zakázaných látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a látek beta-minetik; při porušení je vyloučen žadatel v příslušném kalendářním roce ze všech programů přímých plateb a prémií, jakož i z plateb HRDP (Horizontální plán rozvoje venkova z anglického "Horizontal rural development plan"); V případě opakovaného porušení tohoto požadavku může být vyloučen až na 5 let.
• Výplata přímých plateb je možná až po provedené kontrole, ne však dříve než 16. října příslušného roku a s výjimkou řádně odůvodněných případů musí být přímé platby vyplaceny do 30. června následujícího roku. V případě, že chovatel brání provedení nezbytné kontroly pro schválení žádosti o poskytnutí přímých plateb a prémií, nebo brání provádění kontrol podle Směrnice Rady č. 22/1996, může být vyloučen pro příslušný rok ze všech programů přímých plateb a prémií na skot. V případě opakovaného porušení může být vyloučen až na 5 let.

B. OVCE A KOZY

Typy přímých plateb u ovcí a koz se dělí na:

• Prémie na bahnice a kozy
• Doplňková prémie
• Dodatečné platby

Příslušná legislativa EU upravující podmínky poskytování přímých plateb pro ovce a kozy sestává s následujících hlavních předpisů:

Hlavními nařízeními EU v oblasti přímých plateb u ovcí a koz jsou Nařízení Rady ES č. 2529/2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem, dále Nařízení Komise ES č. 2550/2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k NR č. 2529/2001 v oblasti prémií a které pozměňuje NR č. 2419/2001, stanovující podrobná pravidla pro provádění integrovaného administrativního a kontrolního systému pro některé podpůrné programy ES (včetně skotu, ovcí a koz).

1. Prémie na bahnice a kozy

A) Vyjednaný limit pro ČR

Národní kvóta ve výši 66 733 bahnic
Národní obálka na dodatečné platby ve výši 71 000 EUR

B) Základní kritéria a finanční vyjádření

PRÉMIE NA BAHNICE A KOZY vychází z Nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem, čl. 4 a Nařízení Komise (ES) č. 2550/2001, čl. 2 - 17.

• Předmětem prémie je bahnice nebo koza, která se alespoň jednou obahnila (okozlila), nebo dosáhla věku nejméně jednoho roku.
• Sazba na bahnici činí 21 EUR. Při uvádění na trh mléka nebo mléčných výrobků z ovčího mléka je prémie snížena na 16,8 EUR.
• Prémie na kozu ve výši 16,8 EUR se poskytuje pouze ve specifických oblastech, kde je chov koz zaměřen hlavně na produkci kozího masa a metody chovu koz a ovcí jsou svým charakterem podobné. Seznam těchto oblastí je uveden v příloze I. uvedeného Nařízení Komise č. 2550/2001. ČR bude na základě jednání se zainteresovaným Svazem chovatelů ovcí a koz v ČR a s přihlédnutím k tradičním oblastem chovu koz speciální oblasti definovat.
• Prémie je omezena do výše individuálního stropu každého producenta, tj.limitem nároků na prémii, který každému producentovi přiděluje členský stát.
• Minimální počet zvířat, na které lze nárokovat prémii může členský stát zvolit v intervalu od 10 do 50 ks. Zvolenou minimální hranici počtu zvířat může členský stát každý rok měnit.
• Podobně jako u KBTPM mohou členské státy omezit převod nároků na prémie z citlivých oblastí nebo z oblastí, kde je chov ovcí důležitý pro místní hospodářství. Předpokládáme, že ČR využije tuto možnost. Přímé platby se vyplácejí na základě počtu bahnic nebo koz chovaných na hospodářství po minimální dobu 100 dní od posledního termínu pro podání žádosti a po provedení kontrol (podle systému IACS), nejdříve však 16.10. příslušného kalendářního roku a nejpozději 31. 3. následujícího roku,
• Zvíře může být předmětem prémií, jen pokud je registrováno a identifikováno v souladu s příslušnými předpisy.
• Prémie na bahnice bude vyplácena podle modelu EK pro přímé platby: 25%, 30% a 35%. ČR vyjednala možnost doplácet z národních zdrojů na úroveň 100% unijní výše.

1 EUR = 30 Kč

2. DOPLŇKOVÁ PRÉMIE

DOPLŇKOVÁ PRÉMIE vychází z Nařízení Rady (ES) č. 2529/2001, článek 5.

• Doplňková prémie se poskytuje v oblastech, kde chov ovcí a koz je tradiční aktivita nebo významně přispívá k zemědělské ekonomice. Poskytne se pouze tam, kde podnik žadatele má nejméně 50% obhospodařované plochy v méně příznivých oblastech (LFA).
• Nárokovaná zvířata musí být pasena minimálně 90 dnů po sobě jdoucích v roce v těchto oblastech, aby byly splněny nároky na Doplňkovou prémii!
• Doplňková prémie se poskytuje také producentům realizujícím sezónní přesun zvířat za stanovených podmínek.
• Sazba prémie je 7 EUR na bahnici a kozu a poskytuje se za stejných podmínek

3. Dodatečné platby
DODATEČNÉ PLATBY vychází z Nařízení Rady (ES) č. 2529/2001, čl. 18.

• Členské státy každoročně poskytují dodatečné platby do celkové částky stanovené v příloze II Nařízení Rady č. 2529/2001
• Členský stát rozhoduje o způsobu poskytnutí platby na základě objektivních kritérií, zejména relevantní výrobní struktury a podmínky, a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení s producenty a nedocházelo k narušení trhu a hospodářské soutěže. Realizují se ve lhůtě podle společných ustanovení vyplácení prémií. Nesmí být spojeny s výkyvy tržních cen a mohou se provádět na regionální bázi.
• Dodatečná prémie na bahnice bude vyplácena podle modelu EK pro přímé platby: 25%, 30% a 35%. ČR vyjednala možnost doplácet z národních zdrojů na úroveň 100% unijní výše.

Kritéria pro rozdělení „Dodatečné prémie" 71 000 EUR na ovce a kozy, musí být stanovena nejdéle do 1 roku po vstupu ČR do EU.
ČR uvažuje o stanovení těchto kritérií do vstupu do EU.

Směrnice Rady Evropy, které se týkají skopového a kozího masa

• NR č. 2467/98: Základní ustanovení pro skopové a kozí maso o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem.
• NR (EEC) č. 2137/92: Týká se klasifikační stupnice pro klasifikace JOT ovcí a stanoví kvalitativní standard pro čerstvé a zchlazené ovčí JOT a obsahuje rozlišující opatření k NR č. 0338/91.
• NK (EEC) č 1481/86: Stanovuje ceny čerstvých a zchlazených JOT jehňat na RT Společenství přehled cen určitých kvalitativních tříd JOT ovcí v rámci společenství.
• NK (EEC) č. 0461/93: Stanovuje podrobná pravidla pro aplikaci klasifikační stupnice Společenství pro klasifikaci JOT ovcí.
• NR (EEC) č. 3901/89: Definuje kategorie jehňat jako „těžká jehňata".
• NK (EEC) č. 2814/90: Stanovuje podrobná pravidla pro výklad způsobu výkrmu jehňat do kategorie „těžké jehně".
• NRR (EEC) č. 3493/90: Stanovuje obecná pravidla pro udělení prémií výrobcům skopového a kozího masa.
• NK (EEC) č. 2700/93: Stanovuje podrobná pravidla pro aplikaci systému prémií, poskytovaných výrobcům skopového a kozího masa.
• NR (EEC) č. 1323/90: Stanovuje podporu pro ovce a kozy, chované v určitých marginálních oblastech Společenství.
• NK (EEC) č. 3567/92: Stanovuje podrobná pravidla pro stanovení individuálních limitů, národní rezervy, převodu práv.
• NK (EEC) č. 3447/90: Stanovuje zvláštní podmínky pro poskytování příspěvků na soukromé skladování skopového masa.
• NK č. 1439/95: Stanovuje podrobná pravidla pro dovoz a vývoz výrobků ze skopového a kozího masa.

Seznámení s programem SAPARD

Program SAPARD (Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova )je jedním z předvstupních nástrojů EU, určený pro 10 kandidátských zemí. Byl ustanoven pro nové zájemce o přidružení k EU jako jeden z významných nástrojů přípravy na přistoupení. Jeho cílem je zaměřit uchazečské státy na priority společné zemědělské politiky a rozvoje venkova a naučit je používat finanční postupy a kontrolní mechanismy, které jsou praktikovány v rámci EU.

Agentura SAPARD má 7 regionálních pracovišť - Ústí nad Labem, České Budějovice, Brno, Hradec Králové, Olomouc, Opava a Praha. Na zavedení a využívání programu v ČR se podílejí Mze a MMR, každé ministerstvo odpovídá za svá opatření.

Evropská unie uvolní na program SAPARD z Evropského zemědělského garančního a orientačního fondu (EAGGF) pro Českou republiku pro sektor zemědělství cca 540 mil. Kč a pro sektor rozvoje venkova cca 270 mil. Kč. Spolufinancování Českou republikou je zajištěno v požadované výši 25% z toho vyplývá, že EU financuje 75 %. Prostředky je možné čerpat do vstupu kandidátské země do EU, nejdéle však do konce roku 2006, protože po tomto roce bude tento program nahrazen jiným.
Priority a opatření pro program SAPARD, které jsou schválené EK v rámci Plánu rozvoje zemědělství a venkova ČR pro období 2000 - 2006 jsou následující:

1. Priorita - Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství

Opatření 1.1. Investice do zemědělského majetku

• Podopatření : Welfare v chovech hospodářských zvířat
• Podopatření : Rekonstrukce skladovacích kapacit pro ovoce a zeleninu
• Podopatření : Skladovací kapacity pro vedlejší produkty ŽV (16% z celkových prostředků Programu SAPARD).

Opatření 1.2. Zlepšení zpracování a marketingu zemědělských produktů a produktů rybolovu.

• Podopatření: Modernizace technologií
• Podopatření: Podpora regionálních produktů (17% z celkových prostředků Programu SAPARD)

Opatření 1.3. Zlepšování struktur pro kontrolu kvality, pro kvalitu potravin a ochranu spotřebitele

• Podopatření: SEUROP
• Podopatření: HACCP(9% z celkových prostředků Programu SAPARD).

Opatření 1.4. Meliorace a pozemkové úpravy.

U tohoto opatření může být žadatelem pouze pozemkový úřad (20% z celkových prostředků Programu SAPARD).

2. Priorita je trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí

Opatření 2.1. Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury

  2.1.a) Obnova a rozvoj vesnic (11% z celkových prostředků Programu SAPARD).

  2.1.b) Rozvoj venkovské infrastruktury (5% z celkových prostředků Programu SAPARD).

Opatření 2.2. Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, zajišťujících rozmanitost aktivit a alternativní zdroje příjmů. (16 % z celkových prostředků Programu SAPARD).

U opatření zemědělských (1.1., 1.2., 1.3.) je možné žádat o 50% přijatelných výdajů, u opatření 1.4. a opatření pro rozvoj venkova a venkovské infrastruktury až 100%. Přijatelné výdaje jsou pro jednotlivá opatření jasně specifikována.

Podmínky pro poskytnutí finanční pomoci:

• Respektovat české předpisy zejména v oblasti ŽP, hygieny a ochrany zvířat.
• Všechny projekty projdou zjišťovacím řízením ohledně posuzování vlivů investičních projektů na ŽP financovaných z programů pomoci Evropského společenství EIA
• Prokázat ekonomickou životaschopnost a finanční zdraví
• Splňovat podmínku, že pro každý projekt bude použit jen jeden zdroj financování EU a národních dotací.
• Splňovat podmínku, že služby, technologie, stroje, které budou předmětem pomoci budou pocházet z ČR nebo ze zemí Společenství a z přistupujících zemí.

Finanční pomoc z programu SAPARD lze získat pouze na přijatelné výdaje.

Mezi přijatelné výdaje nepatří:

• nákup použitých strojů a zařízení
• nákup na leasing
• koupě nebo nájem pozemků a stávajících budov
• vlastní vstupy žadatele - vnitropodnikové dodávky
• provozní výdaje - pojištění, půjčovné…
• nákup genetického materiálu
• bankovní poplatky, daně, DPH
• výdaje specialistům
• výdaje na propagaci

Do přijatelných výdajů lze zahrnout výdaje na:

• modernizace a nákup technologických linek, strojů pro zpracování masa, mléka
• zařízení přímo související s finální úpravou, balením a značením výrobků
• modernizace a nákup chladících a mrazících zařízení
• stavební úpravy vyvolané pořízením a instalací technologíí.

Pro chovatele ovcí a koz je podstatné zejména opatření 1.2. Zlepšení zpracování marketingu zemědělských produktů. Jedná se o investice na zpracování mléka - od fáze zpracování zchlazeného mléka včetně a u masa na zpracování a úpravy masa po ukončení bourání.

Žadatel musí mít

• oprávnění k podnikání,
• od 1.1.2003 musí žadatel dokladovat svou odbornou způsobilost, (tam, kde nemá žadatel způsobilost musí ustanovit kvalifikovaného odpovědného zástupce.
• Žadatelem nemůže být zahraniční osoba fyzická ani právnická podle § 21 Obchodního zákoníku
• Žadatelem nemůže být sdružení vzniklé podle § 829 Občanského zákoníku s vyjímkou opatření 2.1.

Žadatelem může být: fyzická nebo právnická osoba se státní účastí max. 25% provozující zemědělskou výrobu (toto platí pro opatření spadající pod MZe).

Fungování agentury (zkráceně) SAPARD

Termín podávání žádostí je stanoven od 1.3. do 31.5. každého roku. Letos proběhl zkrácený termín (15.4.-15.5.). Podávání žádostí probíhá na jednotlivých regionálních pracovištích. K podání žádosti musí žadatel předložit povinné a nepovinné přílohy. Poté následuje kontrola ex-ante, zasedání RVS, která kontroluje rozhodnutí o přijatelnosti projektů. Dále se projekty obodují a zasedá NVK, jejíž členy jmenuje ministr zemědělství a tato komise doporučuje projekty k financování generálnímu řediteli, který má právo veta. Posledním krokem je podepsání smlouvy generálního ředitele s žadatelem. V této chvíli již žadatel ví, kolik finančních prostředků mu bude vyplaceno po předložení faktur na přijatelné výdaje. Teprve po podpisu smlouvy může žadatel začít realizovat projekt, přesněji realizovat to, na co žádá z Programu SAPARD.