Šlechtitelský program v chovu ovcí

1. Úvod - cíle a postupy šlechtění ovcí
Šlechtitelské programy v chovu ovcí v ČR jsou zaměřeny na komplexní zlepšování genetických vloh zvířat pro poskytování žádoucí užitkovosti, potažmo zlepšení ekonomické efektivnosti chovu v rámci určitého produkčního systému. V rámci ČR převažují v chovu ovcí pastevní systémy založené na efektivním a trvale udržitelném využití trvalých travních porostů s minimalizací pracovní náročnosti a vnějších vstupů do systému. Cílem je získat plemena schopná dosahovat vysokou užitkovost v těchto podmínkách: odolná, s pevným zdravím a dobrou pastevní schopností. V současnosti je hlavním užitkovým zaměřením chovu ovcí v ČR produkce jatečných jehňat. V tomto ohledu jsou důležitými užitkovými vlastnostmi růstová intenzita jehňat, plodnost a mateřské schopnosti bahnic. Ukazatelé spojené s jatečnou hodnotou jsou významné zejména u masných plemen používaných v otcovské pozici v rámci hybridizačních programů. V současné době je zřetelný nástup rozvoje dojení ovcí v ČR, s čímž je spojen požadavek na optimalizaci šlechtitelských programů pro tento výrobní systém. Kvantitativní stránka produkce vlny ustoupila kvůli situaci na trhu do pozadí, nicméně je žádoucí uchování kvality a vyrovnanosti sortimentu vlny chovaných plemen z důvodu získání její ucelených partii. Pro vybrané užitkové vlastnosti jsou prováděny odhady plemenných hodnot, které jsou následně kombinovány v rámci selekčních indexů. Selekční indexy jsou založeny na ekonomických hodnotách jednotlivých užitkových vlastností a odrážejí chovné cíle jednotlivých plemen. Tvar selekčních indexů pro jednotlivá plemena a skupiny plemen závisí na jejich užitkovém zaměření a na způsobu jakým jsou využívány ve výrobním systému (čistokrevná plemenitba, hybridizace – otcovská nebo mateřská pozice).
Základním cílem šlechtitelské práce v chovu ovcí bude dosahování příznívého genetického trendu v rámci jednotlivých populací, vyjádřeného genetickou převahou zvířat z mladších ročníků nad staršími v hodnotách selekčních indexů (CPH). Změny v tvaru selekčních indexů (chovných cílech) budou prováděny na základě změn situace na trhu s ovčími produkty či na základě požadavků klubů chovatelů po schválení radou plemenných knih ovcí.

2. Seznam plemen a syntetických linií ovcí chovaných v ČR (dle užitkového zaměření)

Terminální otcovská masná plemena ovcí
Plemena: Berrichone du Cher(BE), Charollais(CH), Hampshire(H), Oxford Down (OD), Suffolk(SF), Texel(T), Německá černohlavá ovce(NC),
Tato plemena jsou určena zejména pro využití v otcovské pozici při užitkovém křížení. Chovným cílem těchto plemen je zabezpečit produkci jehňat s vysokou jatečnou hodnotou a plnit funkci intenzifikačního prvku v pastevních systémech chovu. Jehňata po beranech masných plemen lépe dokážou využít sezónní nabídku kvalitního travního porostu a zvýšenou mléčnost matek v tomto období pro vlastní kvantitativní a kvalitativní růst.
Selekční tlak je u těchto plemen položen především na vlastní růstovou schopnost jehňat, jejich zmasilost a nižší protučnělost.
Všestranně užitková plemena s převažujícím masným zaměřením
Plemena: Bílá alpská (BA), Clun Forest (CF), Kerry Hill (KH), Romney(RM), Žírné Merino (ŽM)
Univerzální plemena využitelná v produkčních systémech založených na čistokrevné plemenitbě i v systémech užitkového křížení rotačního a terminálního, a to jak v mateřské pozici při křížení s terminálními otcovskými plemeny, tak i v otcovské pozici při křížení s kombinovanými a plodnými plemeny ve specifických podmínkách. Plemeno RM je určeno pro celoroční chov na pastvině.
Selekce u těchto plemen je prováděná s ohledem na vyvážený rozvoj sledovaných užitkových vlastností. U plemene RM je u části populace sledována i zmasilost a protučnělost na živých zvířatech prostřednictvím ultrasonografie. Plemena BA,CF a KH jsou u nás zatím málo početná a chov je zaměřen na zvýšení jejich početních stavů.
Kombinovaná plemena vhodná do mateřské pozice
Plemena: Bergshaf (BG), Cigája(C), Jacob(J), Jurská ovce (JS), Kamerunská ovce (KA),Laine (L), Leicester(LE), Merino (M), Merinolandschaf (ML), Německá dlouhovlnná ovce (ND), Šumavská ovce (S), Valašská ovce (V), Vřesová ovce (VR), Zušlechtěná Valaška (ZV), Zwartbles (ZW)
Plemena vhodná pro chov v čistokrevné podobě i do mateřské pozice při užitkovém křížení. Tato plemena musí být přizpůsobená daným klimatickým podmínkám, výrobním systémům a produkčním zaměřením: horské a podhorské oblasti s extenzivními pastvinami a dlouhým obdobím zimního ustájení (S, V, ZV, C, BG), intenzivnější výrobní podmínky (ML, ZW, ND), systémy častějšího bahnění (ML, BG), produkce jehněčího masa se specifickými chuťovými vlastnostmi (VR, KA), potencionální využití pro produkci mléka v extenzivních podmínkách chovu (C, V, ZV) apod.
Selekční indexy pro tato plemena jsou konstruovány zejména s ohledem na zlepšování ukazatelů plodnosti a mateřských schopností.
Specializovaná plodná plemena
Plemena: Romanovská ovce(R), Olkuská ovce(O)
Plemena se schopností poskytovat a odchovávat vícečetné vrhy. Jsou využitelná při tvorbě plodných mateřských syntetických produkčních populací a v systémech rotačního i terminálního užitkového křížení. Jsou schopná zabezpečit vysokou produkci jehňat i v chovech s omezenou kapacitou zimního ustájení.
Selekce bude zaměřena na zlepšení a stabilizaci vysoké plodnosti a odchovu jehňat i zlepšení jatečné kvality jehňat s cílem jejich lepší realizovatelnosti na současném trhu.
Specializovaná dojná plemena
Plemena a syntetické linie: Lacaune (LA), Východofríská ovce (VF), Dojná syntetická linie (DSL)
Plemena určená do intenzivnějších výrobních systémů zaměřených na produkci ovčího mléka či na využití vysoké mléčnosti matek pro intenzivní výkrm a odchov potomstva..
Selekce je prováděná zejména s ohledem na zlepšování ukazatelů mléčné užitkovosti. V chovech se strojním dojením bude větší pozornost věnována morfologickým a funkčním vlastnostem vemen.
Charakteristiky a přehledy dosahované užitkovosti plemen ovcí chovaných v ČR jsou uvedeny v publikaci Horák et al. (2004), Atlas plemen ovcí a koz chovaných v České republice, SCHOK v ČR, Brno, 96 s. Další plemena a syntetické linie ovcí mohou být do kontroly užitkovosti zařazeny na základě schválení Radou plemenných knih ovcí.

3. Označování zvířat
Identifikace plemenných zvířat je zajištěna pomocí jedinečného označení v souladu s příslušnými směrnicemi Rady ES a dle zákona č. 154/2000 a odpovídajících prováděcích vyhlášek v aktuálním znění.

4. Kontrola užitkovosti

4.1 Reprodukční vlastnosti:
a. číslo plemenice a datum jejího narození
b. datum zapuštění pokud je evidované
c. způsob plemenitby (inseminace, přirozená plemenitba)
d. ušní číslo a státní registr berana – plemeníka
e. zmetání (ANO/NE)
f. jalovost (ANO/NE)
g. datum porodu
h. počty živě a mrtvě narozených jehňat podle pohlaví
ch. identifikační čísla jehňat
i. snadnost porodu: bez pomoci (1), s minimální pomocí chovatele bez repozice plodu (2), porod s nutnou pomocí chovatele nebo vet. lékaře (3) – nepovinný ukazatel
j. úhyny jehňat podle pohlaví včetně datumu úhynu
k. počet odchovaných jehňat na vrh
l. datum vyřazení plemenice
Údaje a.-l. zjišťuje a eviduje oprávněná osoba na základě chovatelské evidence ve stádě a předává je do centra PK do 10 dnů po ukončení období připouštění (a.-d.), bahnění (e.-i.) a odchovu (j-k.) ve stádě nebo nahlášení datumu vyřazení chovatelem (l)

4.2 Růst a vývin jehňat
a. živá hmotnost jehňat při odstavu u dojných plemen
b. živá hmotnost ve 100±20 dnech mimo dojná plemena (u jehňat narozených na začátku a na konci období bahnění na stádě může být vážení výjimečně provedeno mimo toto rozpětí)
c. živá hmotnost beranů při klasifikaci
Hmotnost všech kategorií zvířat se stanoví s přesností na desetinu kg a eviduje se včetně informace o datumu vážení.
Údaje d.,e. zjišťuje oprávněná osoba, zajistí jejich evidenci a předá do centra do 10 dní po termínu vážení.

4.3 Jatečná hodnota
a. Polní test – slouží pro porovnání výkrmnosti a jatečné hodnoty skupin jehňat po vybraných otcích (kontrola dědičnosti) či vybraných kombinací křížení (testace hybridů). Provádí se podle metodiky schválené Radou PK ovcí. Skupiny potomstva jsou sestavovány s ohledem na četnost vrhu. Rozsah testace určí Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR. Výkrmnost se hodnotí na základě přírůstků skupiny minimálně 10 jehňat obou pohlaví po jednom plemeníkovi či jedné hybridní kombinace. Jatečná hodnota se stanoví na skupině 7 (minimálně 5) beránků, přičemž jsou sledovány: jatečná výtěžnost v %, subjektivní hodnocení zmasilosti a protučnělosti jatečně upravených těl (JUT) podle systému SEUROP, podíl kýty v JUT v %, podíl masa v kýtě v %, podíl ledvinového loje z hmotnosti JUT v % a plocha nejdelšího hrudního a bederního svalu za posledním žebrem v cm2.
b. Ultrazvuková měření – měří se hloubka hřbetních svalů a tloušťka vrstvy podkožního tuku a kůže v milimetrech. Měření se provádí dle metodiky schválené radou plemenných knih ovcí u jehňat ve věku 80-120 dní zároveň se zjišťováním živé hmotnosti (u jehňat narozených na začátku a na konci období bahnění na stádě může být měření vyjímečně provedeno mimo toto rozpětí) Rozsah testace určí Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR.
c. Subjektivní hodnocení zmasilosti jehňat – kýty, hřbetu a plece – hodnotí se pomocí 5-ti bodové stupnice ve věku 80-120 dní. Rozsah hodnocení určí Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR.

Činnosti uvedené v bodech a.-c. zajišťuje a příslušné údaje eviduje oprávněná osoba.

4.4 Vlnařská užitkovost
a. Množství vlny v kg a datum stříže.
b. Sortiment vlny - subjektivně
Údaje a. zjišťuje, eviduje a předává ke zpracování oprávněná osoba u vlnařských plemen (v současné době se v ČR nechovají), u ostatních plemen oprávněná osoba na základě údajů od chovatele. Oprávněná osoba je předá do centra PK do 10 dnů po obdržení od chovatele.
Hodnocení b. provádí v případě jehnic zařazovaných do chovu oprávněná osoba, v případě plemenných beránků pověřený hodnotitel na nákupním trhu.

4.5 Mléčná užitkovost
a. produkce mléka v litrech nebo kilogramech (přepočtový koeficient 1l = 1,036 kg) s přesností na 0,1 kg nebo 0,1 l. Sleduje se minimálně po dobu tří laktací bahnice. V kontrolovaných stádech se měří všechny bahnice dojené v rámci kontrolního dne.
b. obsah mléčných složek (tuk, bílkoviny, laktóza) v % u bahnic
Údaje a., b. jsou zjišťovány na základě kontrolních dojení metodou AT nebo ET podle metodik ICAR v aktuálním znění.
• AT – kontrolní měření se provádí po odstavu jehňat jedenkrát denně střídavě ráno a večer.
• ET – provádí se ve stádech s odchovem jehňat pod matkou a částečným dojením. Kontrolní měření je prováděno jedenkrát denně po předchozím oddělení jehňat od matek na 12 h.
Kontrolní měření a odesílání vzorků mléka na rozbor do akreditované laboratoře provádí oprávněná osoba. Naměřené údaje předá oprávněná osoba do centra PK do 10-ti dnů po obdržení výsledků laboratorních rozborů.
První kontrolní dojení se provede do 95-ti dnů po obahnění, u metody AT však nejdříve za 4 dny a nejpozději do 35+17 dní (podle metodiky ICAR:) po odstavu jehňat. Následující kontroly jsou prováděny v průměrných intervalech 30 dní (rozpětí 28-34 dní) do zaprahnutí nebo do dosažení více jak 260 dne laktace. Bahnice je považována za zaprahlou pokud v jednom kontrolním měření nadojí méně jak 0,1 kg mléka.
Ze závažných důvodů může být kontrola přerušena na maximálně 70 dní.
4.6 Sledování příbuznosti
Pro účely odhadu PH se u zvířat v kontrole užitkovosti se zaznamenává číslo otce, číslo matky, plemeno a datum narození.
4.7 Evidence skupin vrstevníků
U naměřených údajů o užitkovosti jednotlivých zvířat je vždy evidováno stádo či skupina zvířat, ve které je dané zvíře chováno.

Tabulka 1: Provádění kontroly užitkovosti u plemen různého užitkového zaměření
Vysvětlivky: P – vždy povinný údaj
N – nepovinný údaj (jednotlivé kluby mohou rozhodnout o případné povinnosti stanovovat tento údaj)
ch – údaj stanovený oprávněnou osobou na základě evidence chovatele š – údaj stanovený přímo oprávněnou osobou

Plemena kombinovaná masná plodná dojná
četnost vrhu
P/ch P/ch P/ch P/ch
Snadnost porodu
N/ch N/ch N/ch N/ch
úhyny jehňat P/ch P/ch P/ch P/ch
Hmotnost při odstavu P/š
Hmotnost ve 100±20 dnech P/š P/š P/š
hloubka m.l.l.t. ultrazvukem N/š* N/š*
tloušťka tuku ultrazvukem N/š* N/š*
Zmasilost
Subjektivně N/š N/š
Množství nadojeného mléka P/š
obsahy mléčných složek P/š
stříž vlny ** N/ch
Poznámka:
* Ultrazvuková měření jsou prováděna u plemen SF, T, CH, OD, NČ a RM ve stádech s produkcí plemenných beranů, při minimálním počtu 20 jehňat příslušného plemene ve stádě.
** Stříž potní vlny je povinným sledovaným ukazatelem u vlnařských plemen u kterých jej zjišťuje oprávněná osoba.

Předávání záznamů pověřené osobě
Oprávněné osoby předávají správné a úplné záznamy zjištěné při testování a posuzování ovcí a koz a evidované chovatelem a oprávněnou osobou písemně nebo pomocí elektronických medií pověřené osobě průběžně, nejpozději však 15. 1. a 15. 8. kalendářního roku.

Počítačový program pro evidenci údajů zjištěných v rámci kontroly užitkovosti má tři úrovně:
- chovatel
- oprávněná osoba
- plemenná kniha (centrum)
-
Termín uzávěrky pro odhady CPH pro podzimní nákupní trhy je stanoven do 15.8.. Roční uzávěrka KU je do 31.1. následujícího roku.

5 Výpočty, přepočty a odhady plemenných hodnot
5.1 Výpočty
a. Ukazatelé reprodukce bahnic
index plodnosti - jako podíl živě i mrtvě narozených jehňat k počtu vrhů plemenice
index intenzity - jako podíl živě i mrtvě narozených jehňat k reprodukčnímu věku plemenice v létech.
index odchovu – jako podíl počtu jehňat odchovaných do věku 30 dní k reprodukčnímu věku plemenice v létech.
Reprodukční věk plemenice je její věk -1.
b. Ukazatelé reprodukce stáda
oplodnění – podíl plemenic obahněných nebo zmetalých z počtu plemenic zařazených do reprodukce v %
plodnost – poměr počtu všech narozených jehňat k počtu obahněných plemenic v %
intenzita – poměr počtu všech narozených jehňat k počtu plemenic zařazených do reprodukce v %
odchov – podíl počtu jehňat odchovaných do 30 dne věku k počtu plemenic zařazených do reprodukce v %
c. Ukazatelé mléčné užitkovosti za normovanou dojnou periodu.
standardní délka období sání – 40 dní
standardní délka dojné periody – 200 dní
Pro výpočet produkce za normovanou dojnou periodu musí kontrolní období zahrnovat minimálně 112 dní (od prvního do posledního kontrolního měření) a minimálně 4 kontrolní měření prováděné metodou AT. Produkce mléka v kg, produkce mléčného tuku v kg a produkce mléčných bílkovin v kg se vypočte jako suma produkce za jednotlivá kontrolní období. Produkce za první kontrolní období dojné periody se stanoví vynásobením dvojnásobku produkce dosažené v prvním kontrolním měření počtem dní od termínu standardního odstavu (40 dní) po termín prvního kontrolního měření. Produkce za další kontrolní období se stanoví vynásobením sumy produkce ve dvou po sobě následujících kontrolních měřeních počtem dnů kontrolního období resp. počtem dní od posledního kontrolního měření v rámci standardní dojné periody po 240 den od obahnění. Pokud je poslední kontrolní měření provedeno před 240 dnem od obahnění, stanoví se produkce za poslední úsek dojné periody vynásobením dvojnásobku produkce dosažené v posledním kontrolním měření patnácti resp. počtem dní od poslední kontroly po 240 den laktace, pokud je kontrola prováděna méně než 15 dní před 240 dnem laktace.

5.2 Přepočty
a. Hmotnost jehňat – provádí se přepočet na 100 dní věku
H100=(hm-hnar)/věk*100+hnar+b*(věk-100)
Kde hm –hmotnost naměřená
hnar- hmotnost při narození(dosazená)
věk – věk jehněte v době vážení
b – regresní koeficient závislosti živé hmotnosti na věku v době vážení pro dané plemeno
b. Ultrazvuková měření – provádí se přepočet na 100 dní věku
U100=Unam+ b1*(věk-100)+b2*(věk-100)*(hm-hnar)/věk
Kde: Unam – naměřený údaj
věk – věk jehněte v době ultrazvukového měření
b1,b2 - regresní koeficienty závislosti ultrazvukových měření na věku v době vážení pro dané plemeno
5.3 Odhady plemenných hodnot pro jednotlivé užitkové vlastnosti
Plemenné hodnoty jsou odhadovány metodou BLUP Animal Model pro následující znaky: Hmotnost jehňat ve 100 dnech v kg (přímý genetický efekt i maternální genetický efekt), plodnost na obahněnou v %, hloubku hřbetních svalů v mm, tloušťku vrstvy podkožního tuku v mm, produkci mléka v kg, mléčného tuku v kg a mléčných bílkovin v kg za normovanou 240-denní dojnou periodu.
Systematické prostřeďové efekty zohledněné v modelových rovnicích pro odhady plemenných hodnot pro jednotlivé užitkové vlastnosti jsou uvedeny v Tabulce 2:

Tabulka 2: Zohlednění jednotlivých systematických vlivů při odhadech plemenných hodnot pro jednotlivé užitkové vlastnosti ovcí v ČR
Plodnost na obahněnou Živá hmotnost ve 100 dnech věku Ultrazvuková měření Ukazatelé mléčné užitkovosti
Stádo*rok*období X X X
Den kontroly v rámci stáda X
Pohlaví X X
Odchovaných jehňat ve vrhu X X
Věk X X X X
Věk matky X X
Délka mezidobí X*
Živá hmotnost X
Den laktace X
Trvalé prostředí jedince X X
Trvalé prostředí matky X
Poznámky: * u plemen romanovská ovce a merinolandschaf
Stádo*rok*období – sdružený efekt stáda, roku, případně období narození či obahnění jedince – specifikuje skupinu společně chovaných zvířat, u kterých předpokládáme podobný vliv podmínek prostředí na sledovanou užitkovou vlastnost – zohlednění podmínek chovu.
Den kontroly – zohlednění momentálních podmínek v chovu v době jednotlivých kontrolních dojení.
Pohlaví – zohlednění mezipohlavních rozdílů v projevu užitkové vlastnosti.
Počet odchovaných jehňat ve vrhu – zohlednění efektu počtu jehňat odchovávaných v rámci vrhu (potravní konkurence)
Věk – zohlednění věku zvířete v době kontrolního vážení, měření či obahnění -v případě plodnosti na obahněnou a ukazatelů mléčné produkce se jedná o třídový faktor, u živé hmotnosti jehňat a ultrazvukových měřeních je korekce tohoto vlivu prováděná pomocí regrese.
Věk matky – zohlednění změn v mateřských schopnostech bahnice v závislosti na jejím věku.
Délka mezidobí – u plemen Merinolandschaf a Romanovská ovce – zohlednění vlivu častějšího bahnění.
Živá hmotnost – u ultrazvukových měření je provedena korekce na živou hmotnost v době měření pomocí regrese.
Den laktace – u ukazatelů mléčné užitkovosti je zohledněn vliv stádia laktace pomocí nelineární regrese (laktační křivka).
Trvalé prostředí jedince – zohlednění negeneticky podmíněných celoživotních předpokladů jedince poskytovat užitkovost, které jsou dány zejména kvalitou odchovu tohoto jedince.
Trvalé prostředí matky – zohlednění negeneticky podmíněné celoživotní schopnosti matky zabezpečit růst potomstva, která je dána především kvalitou odchovu této matky.

5.4 CPH -celková plemenná hodnota – selekční index
Plemenné hodnoty pro jednotlivé vlastnosti jsou kombinovány prostřednictvím selekčního indexu do jednoho ukazatele odrážejícího šlechtitelský cíl plemene.

Tabulka 3: Váhové koeficienty pro jednotlivé užitkové vlastnosti v indexech CPH pro různá plemena a skupiny plemen
Dílčí plemenné hodnoty pro:
Vlastní růst Mateřské schopnosti Plodnost Hloubka svalu Tloušť.
Tuku Produkce ml.tuku a bílkovin za laktaci
kg Kg % mm mm kg
Suffolk
30 15 2 40 -70
Texel
30 15 2,5 40 -42
Ostatní masná plemena 25 15 2,5 22 -42
Merinolandschaf
13 19 3,6
Ostatní komb.
a plodná plemena 18 18 2,5
Dojná plemena
18 18 2,5 4,5
Selekční indexy budou průběžně upravovány dle požadavků chovatelských klubů po schválení Radou PK.

5.5 Zveřejňování plemenných hodnot zvířat
Plemenné hodnoty zvířat pro dílčí užitkové vlastnosti a hodnoty indexu CPH jsou zveřejňovány v katalozích pro nákupní trhy plemenných beranů a na webových stránkách Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR - www.schok.cz . Databázi plemenných hodnot mají k dispozici rovněž jednotlivé oprávněné osoby, takže je mohou použít pro výběr zvířat do plemenitby či sestavování připařovacích plánů.
Termíny předávání plemenných hodnot oprávněným osobám jsou 31.3,31.5.,30.6,31.7.,31.8.

6 Hodnocení plemenných zvířat

6.1 Třída za CPH
a. U mladých plemenných zvířat se třída za CPH stanovuje v rámci ročníku narození (datum narození od 1.10. do 30.9. následujícího roku) daného plemene, a to oddělěně podle pohlaví.
b. U starších plemenných zvířat se třída za CPH stanoví v rámci žijících (v databázi KU aktivních) zvířat daného plemene.
c. Třídy za CPH se přidělují následovně:
- ER 1-15% zvířat s nejvyšší CPH
- E zvířata v rozmezí 16-50% pořadí hodnot CPH
- I zvířata v rozmezí 51-85% pořadí hodnot CPH
- II 15 % zvířat s nejnižšími hodnotami CPH
6.2 Třída za zevnějšek
Třída za zevnějšek je plemenným beránkům přidělována během klasifikace na přehlídkách (nákupních trzích), jehničkám během bonitace před zařazením do plemenitby.

Hodnocení zevnějšku Třída .
Vynikající ER
Nadprůměrný E
Průměrný I
Podprůměrný II
Nežádoucí vyřazen
Hodnocení beranů pro zařazení do plemenitby provádí pověřený hodnotitel. Hodnocení beranů lze provádět ve věku minimálně 6-ti měsíců. Hodnotitel posoudí vývin, exteriér včetně defektů a zdravotní stav. Na základě třídy za CPH a třídy za zevnějšek stanoví výslednou třídu.
Posuzované zvíře se srovnává s vytýčeným standardem daného plemene. Posouzení se musí provádět na rovném, pevném podkladě z dostatečné vzdálenosti (okolo 3 m) a to jak v klidu, tak i v pohybu.
Při hodnocení s přihlíží k: celkovému vývinu, užitkovému typu, pohlavnímu výrazu, konstituci, kvalitě a množství vlny, případně kožichovým vlastnostem nebo srsti.
Plemenný typ – hodnocený jedinec musí být posouzen ve vztahu se standardem a vytýčeným chovným cílem pro dané plemeno. Hodnocení je součástí celkové známky za zevnějšek, neodpovídající typ je označen v rámci číselníku vad číslem 23.
Pohlavní výraz – požaduje se typický samčí pohlavní výraz a odpovídající vývin vnějších pohlavních orgánů. Hodnocený beran musí mít pevnou konstituci. Netypický výraz a vady pohlavních orgánů jsou označeny v rámci číselníku vad čísly 19–22 a 24.
Součástí hodnocení zevnějšku je lineární popis plemenných beranů, schválený Radou plemenné knihy ovcí v aktuálním znění.
Hodnocení zevnějšku bude zapsáno lineárním popisem a uloženo v databázi plemenných knih ovcí, všechny posuzované znaky se popisují pětibodovou stupnicí. Obecně stupeň 3 linárního hodnocení u většiny znaků odpovídá požadavkům chovného cíle u daného plemene.
Tabulka 4: Lineární popis zevnějšku
Hodnocení 1 2 3 4 5
Tělesný rámec velmi malý malý odpovídající velký velmi velký
Zmasilost velmi slabá slabší odpovídající nadprůměrná vysoce nadprůměrná
Rohatost bezrohý odrohovaný rohovité výrůstky malé rohy velké rohy
Hřbet velmi měkký měkký rovný kapří výrazně kapří
Hrudník velmi úzký úzký odpovídající široký velmi široký
Záď velmi úzká úzká odpovídající široká velmi široká
Sklon zádi výrazně sražená sražená mírně skloněná téměř rovná rovná
Hrudní končetiny postoj výrazně do X do X rovné sudovitý výrazně sudovitý
Hrudní končetiny spěnky velmi měkké měkké korektní strmé velmi strmé
Pánevní končetiny postoj výrazně do X do X rovné sudovitý výrazně sudovitý
Úhel hlezenního kloubu velmi šavlovitý šavlovitý pravidelný Strmý velmi strmý
Panevní končetiny spěnky velmi měkké měkké korektní Strmé velmi strmé
Hodnocení vlny atypická podprůměrná odpovídající Nadprůměrná vynikající
Všechny hodnocené vlastnosti se posuzují s přihlédnutím k věku a plemeni hodnoceného jedince.
Posuzované znaky:
1. Tělesný rámec – je podmíněn plemennou příslušností, raností, věkem, úrovní odchovu, zdravotním stavem a u mladších kategorií, případně též četností vrhu. Při posuzování je třeba přihlížet i k délce vlny. Delší vlna skutečný tělesný rámec zkresluje (nadhodnocuje). Proto se masná plemena a Romanovská ovce hodnotí ve 2 měsíční vlně, ostatní plemena v 6 měsíční vlně.
2. Osvalení – kromě genetických faktorů je závislé zvláště na chovatelských podmínkách, odchovu a výživě. Při posuzování se přihlíží ke „stupnici kondice“, t.j. BCS (Body Condition Scoring). Hodnocení se provádí tlakem plnou dlaní a přihlíží se ke hmatnosti trnových výběžků. Při hodnocení osvalení se posuzuje i osvalení vnější a vnitřní kýty.
3. Rohatost – typický plemenný znak. Vývin rohů se posuzuje 5 ti bodovou stupnicí, popsanou v tabulce
4. Hřbet – požaduje se hřbet pevný, rovný a přiměřeně široký
5. Hrudník – žádá se prostorný, hluboký hrudník
6. Záď – záď má být dostatečně široká
7. Sklon zádi – záď má být mírně skloněná, nežádoucí je sražená záď
8. Hrudní končetiny - postoj – korektní postoj
9. Hrudní končetiny - spěnky – pevné spěnky, přiměřeně dlouhé
10. Pánevní končetiny postoj – korektní postoj pánevních končetin
11. Úhel hlezenního kloubu – správný postoj
12. Pánevní končetiny – spěnky - spěnky pevné
13. Hodnocení vlny – posuzuje se sortiment a délka vlny každého hodnoceného jedince
Vynikající vlna, 5 bodů –má odpovídající sortiment, vynikající množství a délku, je bez defektů
Nadprůměrná vlna, 4 body –má odpovídající sortiment, delší vlnu, nadprůměrné množství,
Odpovídající vlna, 3 body –má odchylku o jeden sortiment od plemenného standardu a průměrnou délkou a množství, odpovídající charakter, přípustná je vyrovnanost v rozsahu jednoho sortimentu
Podprůměrná vlna, 2 body –má odchylku o dva sortimenty od plemenného standardu, podprůměrné množství a délku a výskyt dalších vad
Atypická vlna, 1 bod –s nepřípustným výskytem vad, důvod k vyřazení z chovu
Posuzované nežádoucí vlastnosti, případné defekty vlny jsou označeny v rámci číselníku vad čísly 10 18.
Při hodnocení zevnějšku je důležité posouzení utváření čelistí. Jednoznačně se požaduje pravidelný skus, dolní předkus – zcela nepřípustný, v rámci číselníku vad číslo 2, dolní podkus – zcela nepřípustný, v rámci číselníku vad číslo 1
Chovatel, který nesouhlasí s hodnocením zvířete, může požádat hodnotitele o novou klasifikaci. Nedojde-li opakovaně ke shodě, má právo se do 14 ti dnů písemně odvolat k Radě plemenných knih ovcí.
Zvířata s výskytem genetických vad (podkus, předkus, deformace očních víček) a zvířata s nedostatečným vývinem pohlavních orgánů nejsou zařazována do chovu.
Tabulka 5: Číselník vad
Plemenný typ 23 - atypický 7 – volná bedra 15 - přílišný obrůst okolo očí vlnařská slepota
Pohlavní výraz 24 – samičí u berana Končetiny 8 – uvolněné mezipaznehtní vazy 16 - výskyt mrtvých vlasů
Hlava 1 – podkus 9 – neošetřené paznehty 17 - černý vlas a pigment v rounu
2 – předkus Vlna 10 – atypická barva 18 - znečištěná vlna
3 – vchlípené víčko 11 – nevyrovnaná vlna Pohlavní orgány 19 - atrofie varlat
4 – slepota 12 – přerůst 20 – kryptorchizmus
Trup 5 – volná lopatka 13 – zkrut 21 – deformace varlat
6 – zaškrcení za kohoutkem 14 – nedostatečný obrůst 22 – zánět předkožky

6.3 Výsledná třída
Tabulka6: Výsledná třída plemenného zvířete je určena kombinací třídy za CPH a třídy za exteriér.

Třída za CPH Třída za zevnějšek
ER E I II
Výsledná třída
ER ER EA EB IA
E EA EB IA IB
I EB IA IB II
II IA IB II bez třídy

6.4 Hodnocení málo početných plemen
U málopočetných a nově dovezených plemen ovcí je výsledná třída přidělována přímo hodnotitelem v průběhu klasifikace na základě posouzení zevnějšku a s přihlédnutím k záznamům kontroly užitkovosti.
Po nejméně dvou létech zapojení plemene do KU v rámci ČR a po dosažení počtu minimálně 50 bahnic v kontrole užitkovosti je možno na základě žádostí Klubu chovatelů daného plemene přejít na hodnocení užitkovosti podle indexu málopočetných plemen (IMP), založeném na odchylkách užitkovosti jednotlivých zvířat od průměru populace za předchozí dva chovatelské roky.

I= b1*ip+b2*ohm

U masných plemen:
I= b1*ip+b2*ohm+b3*zm

I= selekční index (např. index málopočetných plemen - IMP)
b1,b2,b3 – váhové koeficienty pro jednotlivé vlastnosti v indexu pro dané plemeno
ip- odchylka indexu plodnosti matky jedince od průměrného indexu plodnosti v populaci ohm-odchylka živé hmotnosti jedince od průměru populace v rámci četnosti vrhu a pohlaví
zm – subjektivní hodnocení zmasilosti jehňat ve 100±20 dnech s použitím 5-ti bodové stupnice. Ročník jehňat bude na základě hodnot indexu rozdělen do tříd IMP stejně jako je tomu u tříd CPH (ER ≤15%, E≤50%, I≤85%, II>85%). Výsledná třída bude přidělena na základě kombinace třídy IMP a třídy za exteriér podle tabulky (viz bod 6.3).
Pokud počet kontrolovaných bahnic daného plemene dosáhne po dva po sobě jdoucí roky nejméně 200 ks bude u něj zaveden systém odhadu plemenných hodnot a přidělování tříd CPH.

6.5 Přidělování výsledných tříd dovezeným plemenným zvířatům

Výsledna třída se stanoví kombinací třídy za exteriér přidělené na základě hodnocení v ČR a trídy za „zahraniční plemennou hodnotu - ZPH“ přidělené na základě doložených informací ze zahraničí
Třída II – zvíře bez informací o užitkovosti (vlastní denní přírůstky – u masných a kombinovaných plemen, produkce mléka matky u dojných plemen).
Třída I – zvíře s doloženou vlastní užitkovosti.
Třída E – zvíře s doloženou vlastní užitkovostí vyšší než průměr dosahovaný v zemi původu (dovozce doloží údaje o průměrných hodnotách v populaci původu) nebo vyšší než aktuální průměr v rámci pelemene, pohlaví a četnosti vrhu v ČR.
Třída ER – zvíře s doloženou nadprůměrnou hodnotou selekčního indexu v zemi původu (u indexů založených na absolutních plemenných hodnotách více jak 0, u indexů založených na relativních plemenných hodnotách více jak 100, u ostatních typů indexů dovozce doloží údaj o aktuální průměrné hodnotě daného indexu v populaci původu)

6.6 Stanovení náležitostí dokladů o hodnocení zvířat
Doklad o výsledku výběru plemeníka obsahuje:
1. datum a místo konání výběru
2. identifikační číslo, datum narození, plemennou příslušnost
3. údaje o původu
4. jméno, popřípadě jména, příjmení a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele
5. jméno, popřípadě jména, příjmení a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele
6. údaje o plemenné hodnotě plemeníka, případně živé hmotnosti, stanovené šlechtitelským programem, s výjimkou plemeníků z dovozu, hmotnosti a zevnějšku plemeníka
7. výsledek výběru
8. jméno a podpis hodnotitele

7. Selekce

Selekce v chovu ovcí obvykle probíhá ve třech základních stupních
a. selekce jehňat po dosažení jatečné hmotnosti (120-160 dní věku) – základní selekční stupeň spojený zejména u beránku s nejvyšší intenzitou selekce – k dalšímu chovu je ponecháno cca 5-15% beránků narozených v rámci kontrolovaných populací.
b. klasifikace beranů a bonitace jehnic (6-18 měsíců věku) – v tomto stupni selekce probíhá zejména rozdělení plemenných beránků mezi chovy zapojené do šlechtění a užitkové chovy.
c. selekce ve skupině plemenných zvířat (po celý reprodukční život zvířete) – výběr matek beranů, záměrné sestavování rodičovských párů, brakování z důvodu užitkovosti apod.
Selekci provádí chovatel ve spolupráci se oprávněnou osobou s využitím údajů z kontroly užitkovosti a odhadů plemenných hodnot zvířat. Při klasifikaci plemenných beránků je selekční rozhodnutí v kompetenci hodnotitele.

8. Pravidla pro uznávání oprávněná šlechtitelských chovů ovcí

Hodnocení a uznávání šlechtitelských chovů (dále ŠCH) ovcí přísluší dle zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat č. 154/2000 Sb. a jeho dalších úprav, uznanému chovatelskému sdružení – Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR.
8.1 Účel a poslání ŠCH :
Účelem ŠCH je vytvářet prošlechtěnou populaci uznaných plemen ovcí v ČR. Základní metodou šlechtění je čistokrevná plemenitba, případně zušlechťovací křížení s fylogeneticky příbuznými plemeny schválené uznaným chovatelským sdružením. ŠCH jsou součástí genových rezerv plemene.
Hlavním posláním ŠCH je produkce samčího a samičího plemenného materiálu pro ostatní chovy.
8.2 Podmínky pro uznání ŠCH :
a) chované plemeno je registrováno v příslušné plemenné knize, všechna zvířata v chovu jsou zapsaná v hlavním oddíle plemenné knihy, minimální počet kusů je deset ovcí (plemenic) v chovu
b) nejméně tři kontrolní období se v chovu provádí kontrola užitkovosti v rozsahu šlechtitelského programu pro dané plemeno (zajišťuje oprávněná osoba)
c) obrat základního stáda je zajišťován zpravidla z vlastního odchovu
d) zdravotní stav zvířat a chovatelské podmínky vyhovují platným veterinárním předpisům
e) chovatel je způsobilý vést požadovanou evidenci
f) chov má vykazovat po dobu tří chovných roků nadprůměrné výsledky v kontrole užitkovosti pro dané plemeno a produkovat plemenný materiál
8.3 Uznávací řízení :
a) chovatel o uznání ŠCH žádá písemně příslušné chovatelské sdružení
b) společně s oprávněnou osobou zajišťující kontrolu užitkovosti a v chovu, vypracuje materiál obsahující hodnocení stáda dle vlastní užitkovosti, věkové skladby a produkci plemenného materiálu.
c) příslušná Krajská veterinární správa dokládá veterinární osvědčení o zdravotní situaci v chovu
d) na základě žádosti, Rada plemenné knihy ovcí SCHOK v ČR, jmenuje komisi pro uznání chovu, která je minimálně tříčlenná. Členy komise je předseda nebo určený zástupce chovatelského klubu, je-li zřízen, zástupce oprávněné organizace (oprávněná osoba), která provádí u chovatele kontrolu užitkovosti a zástupce Rady plemenných knih ovcí SCHOK v ČR. Předmětem uznávacího řízení je posouzení plemenného a užitkového typu zvířat, užitkovosti zvířat, chovatelských podmínek, programu šlechtění a zdravotního stavu zvířat. O průběhu uznávacího řízení se pořizuje stručný zápis ve dvojím vyhotovení, obsahující závěry řízení. Zápis se zakládá u chovatele a uznaného chovatelského sdružení, v případě uznání chovu za ŠCH, získává chovatel od SCHOK v ČR certifikát – statut ŠCH.
e) certifikát (statut ŠCH) se vydává na dobu 10 let, funkčnost chovu se prověřuje dle každoročních výsledků kontroly užitkovosti
f) uznávací řízení probíhá v plném rozsahu na náklady chovatele
8.4 Zrušení ŠCH :
Uznané chovatelské sdružení zruší ŠCH v případě, když chov neplní úkoly vyplývající z poslání ŠCH, nedodržuje stanovený oprávněná osobaský program, zvířata neodpovídají stanovenému standardu a nejsou-li v chovu dodržovány veterinární nařízení dané metodikou kontroly zdraví
Zrušení ŠCH může navrhovat oprávněná osoba nebo příslušná KVS.
V případě neuznání nebo zrušení ŠCH se může chovatel vůči rozhodnutí odvolat a to k Radě PKK, které do 30 dnů je povinna se k tomuto vyjádřit.

9. Závěrečná ustanovení

Podmínky pro výběr potencionálních matek beranů a podmínky pro předvedení beranů na nákupních trzích v daném roce každoročně schvaluje Rada plemenných knih ovcí.
Šlechtitelské programy pro jednotlivá plemena ovcí se budou postupně rozvíjet,zdokonalovat a přizpůsobovat nově vznikajícím podmínkám v ČR.
Při realizaci šlechtitelských programů bude respektována zásada rovnosti zúčastněných chovatelů.

Přílohy šlechtitelského programu chovu ovcí:
1. Chovné cíle jednotlivých plemen ovcí
2. Metodika provádění ultrazvukových měření zmasilosti a protučnělosti jehňat

Šlechtitelský program schválila Rada plemenných knih na svém zasedání 19.4.2007 na základě pověření předsednictva Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR ze dne 27.3.2007